Socializace psa

Socializace psa zahrnuje všechny procesy, kdy dochází k seznamování psa s okolním světem. Jedná se o jeden z nejdůležitějších kroků v jeho výchově.

Nedostatečně socializovaný pes nezvládá běžné situace v každodenním životě a nepřiměřeně reaguje. Může dojít k vyčerpání nervové soustavy pejska a někdy i k ztrátě nervů majitele. A asi nikdo netouží mít doma chlupatý uzlíček nervů, že?

Základy socializace

1) Štěně

První základy dobrého sociálního chování by měl štěněti předat již chovatel, od kterého budeme štěňátko kupovat.

Je namístě prozkoumat, jak daná chovná stanice funguje. Snažit se poznat chovatele a jeho přístup, s jakým štěňata vychovává a pozorovat pejsky, jak se chovají k sobě navzájem. Dejte na svůj vnitřní pocit a dojem.

2) Dospělý pes

Výchova štěněte je samozřejmě snazší než převychování dospělého psa, který už několik let žil ve specifickém koloběhu života. Je důležité vašeho nového člena rodiny především dobře poznat – jeho povahu, jeho vnitřní podstatu. Přistupovat k němu jako k živé bytosti, která na vás závisí.

Jak na to?

Socializovaný pes se nebojí svého okolí. Vyznačuje se zdravou dávkou zvídavosti a zájmu. Někteří hafíci jsou od přírody nadáni větší dávkou opatrnosti, která se může při nedostatečné socializaci snadno přehoupnout v bázlivost. Nejen bázlivého psa je potřeba podporovat a po malých krůčcích socializovat – každý den ho s něčím/někým seznámit.

Příklady socializace (hlavní):

  • setkání s jiným psem
  • setkání s člověkem
  • setkání s jiným zvířetem

Další možnosti socializace:

  • seznámení s předměty pro psa nezvyklými (berle, kolo, deštník, koště, vysavač, vrtačka, hrábě)
  • cesta hromadnou dopravou
  • jízda autem
  • procházka na rušnějším místě (náměstí, rušná ulice, chodník u silnice)
  • nové hračky
  • učení nového povelu/triku

Závisí na plemeni?

Lidé často váhají i nad volbou plemena, pokud mají děti a početnější rodinu. Určitými rysy se daná plemena a skupiny plemen vyznačují. Primárně ovšem záleží na povaze psa a na způsobu jeho výchovy.

Malá plemena obecně bývají bázlivější, protože se kvůli svému malému vzrůstu nemohou příliš bránit. Volí jako cestu štěkání nebo dokonce kousnutí. Velký bafan se může cítit komfortněji už díky své mohutnější postavě. Pastevecká plemena se vyznačují obranářstvím své smečky a její dělení mohou nést těžce. Teriéři jsou obecně známí svou ostrostí. Labradoři a zlatí retrívři naopak inklinují k dětem a rodinnému životu.

Zkrátka je třeba před výběrem pejska přemýšlet i o obecných vlastnostech plemene, které může, ale i nemusí, konkrétní miláček nést. Nemůžeme asi nikdy říct na 100 %, ano, tento pes je vhodný k dětem. Může, ale i nemusí.

Doporučení

Existuje mnoho odborné literatury zabývající se výchovou a výcvikem psů, ve které lze konkrétní plemena detailně studovat. Dále je možné požádat o radu chovatele vašeho vysněného plemena. Možná vám doporučí úplně jinou rasu psa.

Pokud jste v situaci, že máte doma divočáka, kterého prostě nezvládáte, můžete požádat o radu odborníky. Veterinář vás může odkázat na konkrétního psího cvičitele. Dokonce existují i odborně vedená skupinová cvičení, kde vám mohou pomoci s výchovou vašeho psa.

Chlupáči jsou zkrátka stejně jedineční jako my – lidé. Vyžadují (a hlavně zasluhují) individuální přístup.